rarouš.weblog - komentáře k článku

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Augi — Mon, 03 Aug 2009 09:15:02 GMT

Většina typů má více než 3 písmenka, takže se dá ušetřit použitím varu. Taky si tím člověk občas ušetří trošku přemýšlení. Ale bacha, aby to nevedlo ke snížení čitelnosti…
inicializace polí – místo string[] pole = new string[] { "jedna", "dva" }; stačí napsat var pole = new [] { "jedna", "dva" };
blok using místo komba try-finally

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Augi — Mon, 03 Aug 2009 09:15:54 GMT

Jaj, kdyžtak pošteluj prosím syntaxi u předchozího komentáře a smaž tenhle. Díky ;)

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Mon, 03 Aug 2009 09:59:54 GMT

[2] Augi: inline kód můžeš psát následovně:

`string[] pole = new string[] { "jedna", "dva" };`

blokovej s barvičkama pak:

/--code csharp
string[] pole = new string[] { "jedna", "dva" };
\--code

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

meap — Mon, 03 Aug 2009 19:58:32 GMT

[1] Augi: Podle mě je velmi nešťastné psát všude var jen z toho důvodu, že je kratší než většina typů. Čitelnost to naopak zhoršuje!

for (var i = 0; i < list.Items.Count; i++){
    var aaa = list.Items[i];

V tomto případě se např. nedozvím jakého typu je proměnná aaa. Podle mě by mělo platit to, že klíčové slovo var lze použít pouze v situaci, kdy jsem z pravé strany schopen vyčíst jakého typu, že je daná instance. Když už to tedy musí být.

Nicméně podle mě by se to mělo používat jen v případě anonymních typů.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Mon, 03 Aug 2009 21:46:24 GMT

[4] meap: Pokud proměnnou aaa dobře pojmenuješ, tak by to mělo být víceméně jasné. Každopádně var používám jen tam, kde není napravo explicitně určený typ a ve foreach cyklech v APSX šablonách.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Augi — Tue, 04 Aug 2009 08:20:30 GMT

[4] meap:Však jsem sám psal, že použití varu může vést ke snížení čitelnosti…

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

meap — Tue, 04 Aug 2009 09:05:49 GMT

[6] Augi: Já vím, ale ta formulace Většina typů má více než 3 písmenka, takže se dá ušetřit použitím varu. mě nevyzněla jako zrovna nejšťastnější :-)

[4] meap: Čekal jsem jestli s tímto argumentem někdo přijde, ale lepší by ve zmíněném příkladu bylo pojmenovat konkrétněji ten list, např. feedList. Nicméně i přesto si myslím to co jsem napsal.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Augi — Tue, 04 Aug 2009 13:30:09 GMT

[7] meap:Však to bylo myšleno jen jako nadsázka :)

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

veena — Thu, 06 Aug 2009 15:13:57 GMT

Tenhle blog je čim dál lepší!

Ještě pár let a Joel Spolsky bude mít konkurenta :-)

BTW, to fakt používáte v .NETu ty 2 mezery na odsazení? Tohle mi samo přijde dost znepřehledňující čtení. 4 mezery kód, 2 mezery html mi přijde optimální.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Thu, 06 Aug 2009 16:29:33 GMT

[9] veena: Díky!

Ad dvě mezery. Já to tak používám, a na blogu je aspoň vidět víc kódu. Jde fakt jen o zvyk, i Pythonu dělám jen dvě mezery :) Vlastně to tak mám globálně nastavený pro celý Visual Studio a Intype.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Sat, 15 Aug 2009 23:09:40 GMT

to by clovek blil.. viz priklad „Podmíněné přiřazení“, opravdu nevim proc reseni cislo jedna by melo byt vubec nejhorsi, co kdyz je potreba udelat vic akci nez jednu, potom je to jedine reseni, k reseni cislo 3, nejvetsi prasecina je spis tohle reseni, protoze nevyhodnoti to nahodou prazdny string nebo nulu stejne jako null? pokud ano, tak to vubec neni tataz situace jako predchozi dve reseni ktere testovaly null

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Sun, 16 Aug 2009 07:34:29 GMT

[11] g: Páč jde o případ konstruktoru s nepoviným parametrem. Pokud je tam prázdný string nebo nula, je to stále fuk, protže parametr neni validní. A že bych chtěl ještě něco přidávat do kontraktu pro nepovinný parametr, to si nejsem jistý, proto třetí příklad.

Zvracet laskavě choď někam jinam, kdo to tu má po tobě pak uklízet.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Schmidt — Mon, 15 Feb 2010 09:55:25 GMT

Dobrý den pane Roubíčku. Nemyslím si, obrazně řečeno, že když někdo bude umět mluvit méně plynule Anglicky než rodilý Angličan, tak by se měl na to mluvení vyprdnout a mluvit jen svou rodnou řečí. Chápu, že jste zřejmě někde jinde než já, ale to co tu uvádíte jsou opravdu extrémy a nevidím důvod proč za to ještě někoho trestat.

Dělám si komentáře kde uznám za vhodné a je to pořád lepší než komentáře žádné. Používám syntaxi která je stejně platná jako ta vaše a výsledný kód bude stejně funkční. Při těch výkonech co dnes počítače mají, jim pár mili sekund zdržení při překladu, či vykonání kódu, nebude vadit. Možná, že výsledná assembly bude úplně stejná jako ta vaše, ten kompilátor si to přebere a vygeneruje stejný kód i bez toho buzerování a lpění na maličkostech.

Myslím že v prvé řadě jde o to, zda kód dělá práci kterou dělat má. Pokud chcete mít kód od svých podřízených psaný podle vás, tak to piště rovnou celé sám, vždyť vy ty lidi nepotřebujete. Vůbec jím nedáváte svobodu jejich vlastního pohledu.

Váš přístup bych nazval „Extrémní programování“ a jde spíše o určitou formu exhibicionismu.

S přáním pěkného dne Schmidt

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Mon, 15 Feb 2010 13:31:10 GMT

[13] Schmidt: To že kód dělá to, co má dělat, je základní předpoklad. Pokud chceme zdělit co kód dělá, musíme ho psát přehledně a čitelně. Čím více dodržujeme pravidla v týmu, tím je větší pravděpodobnost, že to po nás dokáže rozluštit i někdo jiný než my sami a kompilátor.

Spousta kódu se mnohem vícekrát čte než píše, proto je nezbytné, aby byl čitelný a srozumitelný.

Já vám neříkám, že nesmíte psát komentáře kam chcete. Já říkám, že komentáře velice rychle ztrácejí svou platnost a tudíž srozumitelnost kódu snižují. Proto je vhodné se jim ve většině případů vyhnout. Nebo zvolit lepší způsob jak myšlenku v něm ukrytou zachytit.

Ano, způsob jakým se na vývoj software koukám, má blízko k extrémnímu programování. Ale to je z praxe vyvinutá a osvědčená metodika vývoje.

Zkuste můj text nebrat jako osobní útok, ale jako námět k zamyšlení.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

LiborBes — Mon, 03 May 2010 00:22:07 GMT

Zdravim, pekny blog!!!

Jedna pripomienka co tu este neodznela:

var user = new User { Name = „Josef Novák“, Gender = Gender.Male, };

Aj ked rad tuto konstrukciu pouzivam – jej uplatnenie nemusi byt vzdy tuti-fruti. Jedna vec je citatelnost, ina napomocnost pri krokovani (vacinou pouzivane pri hladani chyb).

Ak sa tento pristup pouzije napr. pri mapovani SOAP interface na interne struktury s vnorenymi triedami, debuger pri chybe (napr. neplatne nastavenie) sa zastavi na jednom (celom) riadku – nie vsak na konkretnej vlastnosti.

Taktiez:

Trieda trieda = new Trieda() { PodTriedaPrva = new PodTrieda() { Retazec = „1“ } PodTriedaDruha = new PodTrieda() { Retazec = „2“ } PodTriedaTretia = new PodTrieda() { Retazec = null } }

nemusi byt najstasnejsim riesenim, ak sa potrebujem dokrokovat do konstruktora napr. „tretej“.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

Aleš Roubíček — Mon, 03 May 2010 07:19:20 GMT

[15] LiborBes: Řekněme, že existují lepší způsoby ověřování funkčnosi kodu, než je debugování. ;) (Myslím tím unit testy.) I tak, nic vám přece nebrání před debugem použít refactoring pro „rozřádkování“ inicializátoru a po jeho skončení vrátit kód do čitelnější podoby pomocí refactoringu „Introduce initializer“.

Komentář k článku Nepište zbytečný kód

LiborBes — Fri, 03 Dec 2010 22:06:27 GMT

[16] Aleš Roubíček: Heh, tak o tej fcii refaktoringu som nevedel! Tak ci tak – neviem si predstavit unit testing pri SOAP systeme ktory integruje niekolko desiatok zakaznikov, kde treba riesit prioritne ich problemy bez debugingu ;) a refaktorovat sa da az ta cast kodu, ktora sa identifikuje ako chybna (takze treba sa dokrokovat, najst chybu, refaktrovovat a simulovat este raz – co pri komplexnych systemoch az taka sranda nemusi byt)