rarouš.weblog

Je tomu téměř 28 měsíců, co jsem nastoupil do Atlasu. Tuto událost jsem oznámil tady na blogu spotem Rarouš v Atlasu. Atlas byl mé první zaměstnání, nastupoval jsem do něj přímo za školy. Tímto chci Pájovi a Renému poděkovat za důvěru a šanci, kterou mi dali.

Za ty více než dva roky jsem poznal spoustu skvělých lidí, kteří byli více než kolegy z práce. Atlas byl něco jako rodina. Ne vždy to bylo růžové, ale takový je život. V průběhu svého působení jsem vystřídal několik produktů. Začínal jsem odblešováním Pokecu. V tomto období se mě Honza rozhodl přidat mezi zdroje W3Blogy.cz, podotýkám, že proti mé vůli :D. Dalším úkolem bylo napsat importovací rozhraní pro Atlasí redakci. Následovala neslavná úprava Registrace, dovolená na Krétě, první Teambuilding a hektická příprava Atlas Checku.

Atlas.Opus

V té době (listopad 2006) se už vymýšlel koncept Opusu, já jsem vždycky přisedával poblíž a poslouchal, o co jde. Nakonec jsem se dostal do týmu interních systémů a katalogu, ve kterém jsem byl dosud. Opus mělo být řešení, které nahradí několik interních systémů, které už byly těžko udržovatelné a málo kdo do nich viděl. V podstatě to byla je stromová atributová databáze s definovatelnými typy vč. dědičnosti a tzv. rozhraní. Velice zajímavý projekt, na kterém jsem získal spoustu zkušeností.

Mým hlavním úkolem bylo vytvořit nad Opusem katalogy. Prvním projektem byla registrace do Atlasu Firem, tak trošku marketingově uspěchaná věc, která díky špatným rozhodnutím ztratila svůj efekt. Ta se spouštěla, tuším, někdy v březnu 2007. V červenci se pak pustili „malé katalogy“ Obchody a Sex. V září se spouštěla první verze velkého katalogu, která ještě z části tahala data ze staré databáze (placené zápisy) a z části z nové (bezplatné). Dalším krokem v migraci, bylo napsat administrační rozhraní pro obchodníky, aby mohli v Opusu prodávat a zbavili jsme se tak Firmátoru.

Ke konci roku jsme měli připravené rozhraní pro testování a v březnu jsme migrovali poslední placené zápisy do nového systému. V plánu byl další rozvoj, částečné přebírání některé funkcionality SalesModulu, který měl být nahrazen CRM řešením, a další zajímavé služby. Ale pak přišlo spojeno.cz…

Odpojeni.cz

Nastala doba chaosu, různých jednání a tak. Postupem času se ukazovalo, že v takovéto firmě už dál pracovat nechci. Podobného názoru jsem nebyl sám a tak vzniklo Odpojeni.cz. Spoustu odborných komentářů k této události si jistě dokážete dohledat na Lupě a Živě sami. :) Je až k nevíře, jak se nám to všechno pěkně podařilo na těch woknech naklikat. :)

Pomalu jsem se tedy proklikal k závěru. Co napsat? Za posledních pár měsíců se ze mě stal téměř alkoholik, profesionální hráč Call of Duty, filtr Centráckého spamu (ty lidi si na mejlech fakt ujížděj), sabotér, rebelant a já nevím co ještě – jo vlastně, jo měl jsem i víc času blogovat… Určitě to všechno byly zkušenosti k nezaplacení a já už se těším na ty nové, v příštím zaměstnání, kam nastupuju v úterý společně s většinou Atlasího vývoje a slečnou Veronikou. :P Držte mi palce.

Ich komme!

Uff to byl včera zase den. Nemůžu říct že bych nebyl ve středu pozornosti, ale ne vždy je to žádoucí. Vezlo se to se mnou už od rána. Modře blikající HT820 na uších nepatří mezi nejdecentnější poslechová zařízení, ale mám rád volnost bez drátů a celkem kvalitní zvuk. K tomu ještě to čerstvý číro, takže moje hlava byla obohacena o další výčnělek.

Zraky spolucestujících se na mě upínaly celkem často, ale na to už jsem zvyknut. Pak jsem přišel do práce. Už u vchodu dostal Filip pěknej výtlem, a uklizečka prohodila něco o kokrháčovi. Tyhlety narážky přecházim s ledovým klidem, většinou to ty lidi ještě nasere. Pak jsme přijeli k nám do sedmičky vejdu dovnitř a slušně pozdravím. Odpovědí mi byly jen spadlé čelisti :D

Každou chvíli se pak na mne chodil někdo dívat, nebo mě zastavoval, když jsem šel na záchod. Odpoledne už si všichni zvykli tak to bylo ok. Pak přinesl Filip dvanáct dvanáctek, že je v Atlasu dnes naposled. Tak jsem to s ním zapili. Je to smutný, ale pomalu se z nás stávaj alkoholici – tolik rozluček a narozeninových oslav v tak krátkém období je vážně smrťák. Na rozloučenou jsme ještě Filipa vyklepli v CoDu a večer se razilo na grilování – což měla být seznamovací akce s novým zaměstnavatelem.

Mottem akce bylo „Cuba Libre!“ Takže hned na začátek jsem si dal pěkně nešizený kubíčko (no chyběly citrusy a víc ledu, ale i tak dobrý). Když už jsme měl rozpitý asi třetí, tak někdo otevřel Reservu a prej že vypadá jak Whiska. No tomu jsem musel oponovat a vytáhl jsem z báglu placku s Walkerem. Po krátké degustaci jsem museli konstatovat, že chuť i vůně je dost jiná, že možná jen ta barva bude trochu podobná.

Jenže na tuhle kombinaci už jsem jednou dojel, prostě mi nedělá moc dobře. Myslím, že jsem měl lehkou otravu. No takže jsem se krásně v nové firmě uvedl. Pěkně jsem jim poblil terásku… Chjo. Ale zas teď už jentak něčím nepřekvapím, to nejhorší už viděli :D Jo a díky všem, co se o mně tak pěkně starali.

Kódové označení: rarouš
Verze: Microsoft Cylon 4.02 SP1 Hollywar Edition
Datum posledního updatu: CET 21:45 16.4.2008

rarouš – robotická bytost (cylon) vytvořená v laboratořích v Redmondu pro vedení svatých válek v oblasti střední a východní Evropy. Identických modelů je po Zemi rozmístěno několik.

Elektronika je napájena palivovými články na bázi etanolu, který je nedílnou součásti konzumních lihovin (běžně užívaný metanol, by mohl vzbuzovat u veřejnosti podezření). Nekompatibilní roztoky s koncentrací menší než 35% (typicky pivo) jsou neprodleně ze systému vyloučeny nejkratší možnou cestou. Zbylá voda je vylučována pomocí standardního rozhranní, které je navíc opatřeno USB A konektorem. Tento se používá ke každodennímu 16 hodinovému rituálu (tzv. obcování s počítačem), který slouží k nutné aktualizaci a údržbě systému.

Cyloni byly vyvinuti k různým účelům, někteří jsou skvělými marketéry, jiní programátory nebo správci systémů. Obvykle jsou to klikači. Jejich systém používá vždy nejnovější technologie Microsoftu, proto se jejich chování může zdát nestabilní (schizofrenie, nenadálé výbuchy rebélie apod.). Velice obtížnou úlohou pro programátory Cylonů bylo vytvoření simulace emocí. V současné čtvrté verzi se může setkat již s rozladěností, vztekem, nebo simulací kocoviny. Často nejsou sami schopní vyhodnotit, kdy se mají emoční podprogramy spustit, proto neustále analyzují okolí. Na základě této analýzy, odcházejí při obcování s počítačem informace do datacentra v Redmondu a jsou okamžitě vyhodnocovány farmou superpočítačů. Následně vznikne sada aktualizačních balíčků a hotfixů, které jsou distribuovány pomocí Cylon Update nebo v rámci Microsoft Update.

Tento spot byl vytvořen za pomocí System.Reflection.Machine.SelfDump().

Měl jsem skoro napsanej článek o tom jak nesouhlasím s vyhlášením chráněného ložiska Osečná – Kotel. Bylo v tom spousta moudra, vtipu a podještědského nářečí. Jenže. Jenže jsem ho psal v okně prohlížeče a zmáčkl klávesu backspace dřív než jsem doklikl do textarey…

Takže naučný článek je v hajzlu a jenom mě to utvrdilo v tom, že novej Gryphoon musí mít automatické ukládání během psaní.

Šťastné a veselé Vánoce a hodně štěstí a zdraví v novém roce Vám přeje Aleš Roubíček.

Při snídani jsem se podíval z okna a málem mě to stálo život. Udušení rohlíkem v záchvatu smíchu, není moc hezká smrt. Vlastně je aspoň veselá. :)

Co jsem za tím oknem viděl? Přes ulici se staví 2. etapa výstavby luxusního bydlení Na Krutci. Jeden z dělníků tam dolepoval zateplení. Už jen to že správný tvar vytvářel hranou zednické lžíce, mě značně rozesmálo. Následovala část lepení, kdy tu vokousanou hranu přetřel vrstvou lepidla, pak ji rovnoměrně roztíral. Nakonec to vzal a vrazil na zeď a pak to táhl 30 cm směrem ke kraji. Nakonec vytáhl libelu a testoval, zda to má rovně. No to už jsem se svíjel v křeči.

No podívejte se sami, Kuba něco stihl i nafotit a přidal i odborný komentář. :)

Tak, jako hadi jednou za čas svlékají svou kůži (jak často to dělaj hadi fakt netuším, páč botanika není mojé silná disciplína), tak i někteří blogeři, svlečou svůj CSS skin (skin je anglicky kůže) a odhalí svůj defaultně formátovaný webík. Hezké…

No a protože jsem zapomětlivý, venku je hezky, peče se mi procesor atp. Nedivte se zítra, že bude rarouš stále nahý. Nedivte se ani o víkendu, ni potom :) nechám to tak, dokud nebude Gryphoon 2, jinak bych ho nikdy nedopsal…

A když jsem už u toho psaní, musím si trochu zanadávat. Včera jsem si pořídil, další gigo do noťase, aby měly Visty co žrát, a byl veselej z toho jak to všechno hezky šlape. A rychle. Pak se ale něco večer stalo a od tý doby mi furt procesor šolichá na 80 – 100%, což se mi moc normální nezdá. Občas, třeba jako teď, se to umoudří a drží tak na 30%, ale i to je strašně moc, to si nebere ani Live, když jedu dva tracky najednou a se spoustou efektů… Nepomohlo ani restorovani do včerejší ranní konfigurace :( Asi budu muset znova instalovat. GRRR

Vlastně jsem se na to chystal s koupí Vist – jedu zatím triál, ale asi si je budu muset koupit dřív než jsem čekal…

Ve čtvrtek 15. 3. 2007 se konalo na Krajském úřadě Libereckého kraje vyhlášení krajského kola soutěže Zlatý erb 2007. Byli zde přítomni všichni ocenění ze všech kategorií. Ceny v několika kategoriích udíleli: hejtman Libereckého kraje Petr Skokan, Radim Zika – náměstek hejtmana pověřeného vedením resortu rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky, Bohdan Tomáš – ředitel KÚLK, Jan Savický z pořádajícího sdružení Zlatý erb a zástupci sponzorských firem.

Vzhledem k tomu, že Osečná na podzim minulého roku získala titul město, byla hodnocena v kategorii měst. Přes nesrovnatelné porovnaní podmínek zpracovatelů byla hodnocena Osečná na třetím místě za Jabloncem nad Nisou a Českou Lípou, městy III. typu, které mají se svoji prezentací již veliké zkušenosti. V již jmenovaných bývalých okresních městech se o stránky starají školení pracovníci pověřených odborů, zatímco v Osečné vytvořili stránky obce dva nadšenci Aleš Roubíček z Druzcova a Jiří Hauzer z Osečné ve svém volném čase, kteří průběžně tyto živé stránky aktualizují. Tato skutečnost stojí v dnešní uspěchané době za zamyšlení a určitě je obrazem dobře se rozvíjející občanské společnosti.

Zdroj: Liberecký den

Související

• Studenti TUL vyhráli nad profesionály
• Stránky města Osečná

Přeji šťastné a veselé Vánoce všem lidem dobré vůle.

Nešťastným štěstíčko
Nemocným zdravíčko
Chudým konto mastné
Všechny dny jen štastné.
Slepým světlo
Zmrzlým teplo
a teplým
aby se to v hlavě přeplo

Přišel mi Ježíšek
nadělit smůlu.
Že jí měl dost,
dal mi jí fůru.
Povídám: "Ježíšku,
co takhle štěstí?"
Listoval v Atlasu
pak mi dal pěstí :(

Tak šťastné a veselé!

Před chvílí jsme dorazili busem před budovu Atlasu. Dojeli jsme se značným zpožděním, kvůli neschopnosti dopravce dostavit funkční autobus. On už pak ani autobus potřeba nebyl, páč nás tam zbylo jen osm, sic přijel (dřív než jsme se vydali na vlak).

Cestou Filip, Honza a Radek dospávali spánkový deficit – málo komu se podařilo proflámovat celou noc – vyjímkou byl Marek, který v buse nespal (spí až teď za kompem v kanclu :D ). Cestou jsme dopíjeli výhry – proto omluvte případný vyšší výskyt pravopisných chyb, než je obvyklé.

Jako, tým jsme stmelili výborně, alespoň nás posledních osm :D Zbytek akce byl taky dobrý. Po příjezdu na místo (sorry, teď si nevybavím název), jsme se ubytovali a šli prozkoumat terén. Zakésli jsme na fotbálku, kdy jsme nejprve hráli ve třech a pak dva na dva. Vydejchali jsme se a pak se šlo na oběd. Z oběda bylo asi nejlepší Kamikaze, které jsme pili už během přednášek našich nadřízených. Po hovězí polívce, se dostavil Kamikaze efekt a bylo. Na svíčkovou už se nedostalo :)

Po obědě do dostavily teamové hry. V teamu jsem byl mimo jiné s Petrem Šnajdrem. Nejdřív jsem stavěli ze špaget a maršmelounů nejvyšší stavbu – nepovedlo se. Potom pokračovala orientační část, při které jsme dostali čtyři body na GPSce a čtyři na mapě, kde měly být údajně obálky s úkoly a bonusy, které se pak započítaly do skore týmu.

V teamu nás bylo osm, takže jsme se rozdělili do dvojic. To, že bodů bylo celkem osm, jsem se dozvěděl až po soutěži :). Já s kolegou jsme nakonec na požadované místo vůbec nedorazili, ale dobrý – mapu jsem jen zběžne skoukl a řekl si „ok, jdeme.“ A šli jsme – úplně jinam :D. To Petr byl mnohem úspěšnější. Mapu si nafotil do mobilu, takže věděl kam jít a dokonce našel :)

Neúspěch v orientační části jsme nikterak nevylepšili v dalších disciplínách – holt teamovou spolupráci si, jako vývojář, představuji nějak jinak. Závěrečná disciplína byla o skládání slov z písmen z nalezených obálek. Ani tu jsme nevyhráli. Stejně nezáleží na tom vyhrát, ale zúčastnit se. Pak pokračovala volná zábava doprovázená úchylnou diskotékou, cassinem a logickými hrami, což byla pro nás programátory výzva :D. Dobře jsem si pokecal s naším produktovým ředitelem Petrem Šnajdrem, čekejte nějaké fotky na jeho blogu, s generálním DDem a mnoha dalšími :) No prostě skvělá zábava. Mezi tím si Honza „Mravenec“ Bien vyškemral funkci zástupce ředitele, tak jsem zvědav, jak se s tím chlapec popere…

PS: Ve výtězném týmu, nebyl nikdo jiný než Honza Mravenec. Cituji: „Já jsem vyhrál!“