Jak jste si mohli všimnout v minulém spotu, zařadil jsem se do pracovního procesu, což se v mém případě neslučuje s tím, že bych nadále pokračoval ve studiu. Tímto spotem bych chtěl svoje působení v procesu vzdělávání shrnout. Jednou větou, naše školství není v pořádku. Co mě k tomuto závěru vede?

Již od střední školy jsem byl já i moji souputníci tzv. pokusným králíkem. Vysvětlím, proč mám, nejen já, tento pocit. Na střední se nám několikrát změnil obor a s ním i osnovy, takže tomu chyběla nějaká koncepce – z výběrového oboru se stal vyvrhel na okraji pozornosti (hlavně z pohledu vedení školy). Možná od nás očekávali, že jim polezeme do zadku a že budeme mimoškolní čas trávit aktivitami spojenými se správou školní sítě. Místo toho se dočkali do značné míry rebelů, kteří se dokázali ozvat na věci, které se jim nelíbily a to se zase nelíbilo vedení :) Většina lidí z naší třídy šla pak na vysokou.

Asi třetina šla na FEL. A zde jsme se opět stali těmi pokusnými králíky. Byli jsme totiž první studenti tzv. strukturovaného studia. Na nás si všichni zkoušeli nové předměty, který často chyběla vazba na jiné, či se naopak kryly – chyběla prostě nějaká koncepce, což vyplívá i ze zprávy skupiny K4, která měla vyhodnotit stávající studijní program a říci, co dál. Výsledky byly neuspokojivé, ale to pro nás studenty nebylo nic nového, to jsme věděli už dávno. Velikým problémem je odtrženost škol od reálného světa a neschopnost pružně reagovat na poptávku po kvalitních oborech. To jsem bohužel zjistil relativně pozdě.

Nebudu se zde rozepisovat o tom, jak dokáže takový systém motivovat ke studiu, bylo by to marné. Ze školy jsem čerpal věci (znalosti), které se mi hodily a zbytek času jsem věnoval samostudiu úplně jiné látky, až to došlo tak daleko, že jsem nezískal dostatek kreditů pro postup do dalšího semestru a šel jsem do práce :) Času stráveného ve škole však nelituji, nabyl jsem spoustu důležitých zkušeností a už vím, že takhle ne pánové.