Začínáme s jednokolejkou
|
Jedním z fenoménů poslední doby ve webovém vývoji jsou bezesporu Ruby on Rails (RoR). Framework určený k RAD Agile vývoji používající objektový přístup a postavený na návrhových vzorech jako je MVC nebo Active Record. Framework je určený pro jazyk či platformu Ruby, to je jeho výhoda i omezení zároveň. Málokdo se má chuť nebo čas se po nocích učit novým jazykům a stávat se vícenásobným robotem.
RoR není rozhodně jediným projektem s podobnou filosofií. My dotneťáci máme krom WebForms, které se snaží přihnout webový vývoj desktopovým zvyklostem (událostmi řízený, stavový), podobný framework, který je navíc opensource. Tento framework se jmenuje MonoRail a oněm bude následující článek a možná i mini seriálek :)
MonoRail
Z názvu by se mohlo zdát, že má projekt něco společného s Monem, opensource implementací dotnetu, ale není tomu tak, krom toho, že MonoRail běží i na Monu 1.1. MonoRail je součást opensource projeku Castle, který si klade za cíl RAD v Enterprise prostředí. Jeho součástí jsou frameworky ActiveRecord (ORM Persistence layer postavený nad NHibernate), Windsor container (Inversion of Control), DynamicProxy (vytváří Proxy třídy z Interfejsů) a právě MonoRail. Všechny frameworky umějí pracovat samostatně, ale jejich největší síla je v jejich spolupráci.
Co je tedy MonoRail? Je to MVC framework inspirovaný ActionPackem běžící na platformně dotnet. Je to náhrada ASP.NET WebForms, ale ty mohou sloužit jako ViewEngine, nebo běžet v jedné aplikaci s MonoRails vedle sebe. Dalšími ViewEnginy jsou NVelocity (port Velocity pod dotnet) nebo Brail (Views jsou psaná v jazyce Boo, což je skriptovací Python like jazyk pro dotnet). Preferovanější je asi NVelocity, ale vývoj Brailu je živější, a WebForms se pro změnu skoro nepoužívají (kvůli PageLife cyklu, který v MonoRailu neexistuje). MonoRail se vám může oproti ASP.NET zdát oldskůlovější, ale opak je pravdou. MonoRail přináší zjednodušení, vrací se k webovému vývoji (bezestavový, Request/Response), staví na osvědčených metodách a zrychluje celý vývoj. Konec řečí, pojďme na věc :)
Model
Model obecně slouží jako zdroj/zpracovávač dat aplikace. Podle toho, jak je vaše aplikace složitá, je bohatý váš model :). Zpravidla se jedná o Domain Model, Business logiku, nebo cokoli jiného, co má na starosti ověřování obchodních pravidel, persistenci a získávání dat. Pro jednoduchost stačí vygenerovat Entity podle DB schématu pomocí ActiveRecord Generatoru nebo naopak vytvořit model a z něj vygenerovat schema.
[ActiveRecord]
public class User : ActiveRecordBase {
[PrimaryKey] public int Id { get; set; }
[Property] public string Name { get; set; }
...
}Pro zjednodušení napsáno v C# 3.0 :) ActiveRecord plně využívá atributů k popisu schematu. Dědění třídy ActiveRecordBase není nutností, pro začátek stačí vědět, že nám přidává k entitě spoustu metod pro databázový přístup. Vhodnější pravděpodobně bude využít interface IRepository<T> z projektu Rhino.Commons, který využívá Repository pattern.
View
View jsou obvykle soubory obsahující kusy HTML kódu a prezentační logiky. K zapouzdření prezentační logiky lze využít tzv. View komponent (obdoba UserControls, ale většinou mnohem obecnější). Existují tu i layouty, což je obdoba MasterPages.
<html>
<head>
<title>Layout</title>
</head>
<body>
${ChildOutput}
<p class="footer">Společná patička.</p>
</body>
</html>Takto vypadá velice zjednodušený layout. ${ChildOutput} bude nahrazen obsahem jednotlivých view.
Controler
Kontroler spojuje svět View se světem Modelu. Řídí činnost view mění stavy Modelu. Je to to, co dělá aplikaci aplikací.
[Scaffolding(typeof(User))]
public class UsersController : Controller {
}Teď když zadáme něco jako http://localhost:12345/users/new.rails tak dostaneme formulář pro zadávání nových uživatelů. (V případě, že doimplementujeme třídu User, aby měla všechny potřebné vlastnosti).
Pro dnešek bych tedy ukončil první představovací článek a v příštích spotech bychom se mohli podívat na tuto zajímavou technologii trošku blíž…