Máme tu jedinečnou příležitost definovat si Mikroslužby ne v tom, co nejsou, ale v tom co jsou.

Tohle je má definice.

Definice

Mikroslužba je oddělený izolovaný a pojmenovaný kus logiky, který konzumuje 0..N vstupů a produkuje 0..N výstupů, který je vykonaný za účelem přinést konzumentovi nějakou výhodu. Toto je poskytováno jako služba.

Oddělená

Důvodem, proč to nazýváme Mikroslužbou a ne Službou, není počet řádek, který je menší než N, nebo velikost nasazované služby, která je maximálně N kilobajtů nebo žádná jiná libovolná metrika. Tím důvodem je nízký počet zodpovědností: jedna. Dělá to jen jednu věc a tu dělá skvěle.

Izolovaná

Izolovaná znamená, že funguje odděleně od ostatních věcí, což z ní dělá distribuovanou entitu. Nezáleží na tom, kde konkrétně leží fyzický hardware nebo na jakém OS to běží. Pokud to spadne, zůstává to v izolaci. Předchází se tak kaskádovému šíření chyby. Navíc nám to umožňuje snadno vyvíjet a aktualizovat službu samostatně.

Pojmenovaná

Jelikož jsou Mikroslužby izolované, potřebujeme na ně nějakým způsobem odkazovat. Jméno v kombinaci se vstupy a výstupy Mikroslužby nám definují signaturu nebo identifikátor Mikroslužby.

Vstupy a výstupy

Pokud máme jazyk, který podporuje typové informace, vstupy a výstupy mohou být typové. Tyto typy by měly být reflektovány při manipulaci. Což znamená, že konzument služby by měl znát, co služba přijímá a co poskytuje.

Vykonání

Protože konzument není ten, kdo vykonává logiku Mikroslužby, a Mikroslužby jsou přirozeně distribuované, volání nesmí konzumenta blokovat ve vykonávání jiných operací po dobu výkonu mikroslužby. Konzument nesmí být držen jako rukojmí, dokud mikroslužba nevyprodukuje svůj výstup. To znamená, že musejí být vytvořeny takové abstrakce, které nám umožní Mikroslužby konzumovat asynchronně.

Překlad článku Microservices od Viktora Klanga